Něco o medvědech na trhu - medvědí trh

Rozhodně dnes nebudu psát o tom, jak se obchoduje s medvědy. Tudíž se nedozvíte, jestli je dneska lepší koupit či prodat medvěda hnědého či konkrétně nějaký jeho poddruh - grizzlyho, kodiaka, brtníka či snad Medvěda Horského.

Dnes se budu věnovat situaci na akciovém trhu a konkrétně situaci, která se nazývá medvědí trh. Snažil jsem se vygooglovat nějakou rozumnou definici.

"O medvědím trhu se mluví, když akcie nebo jiné cenné papíry oslabují. Na trhu je dostatek negativních zpráv, které stlačují kurzy cenných papírů dolů. Na medvědím trhu se nacházejí obchodníci, kteří spekulují na další pokles kurzů. Tedy prodávají nyní vypůjčené papíry, aby je v budoucnu, až bude jejich cena nižší, mohli na trhu nakoupit a vrátit, čímž by realizovali zisk."[Zdroj: Investing for Dummies] A kdo je tedy medvěd? Investor, který spekuluje na pokles cen.

Řekl bych, že na současné situaci na akciových trzích je vidět, že medvěd pořádně vystrčil své drápy. Tento týden se nesl ve znamení značného poklesu na burzách napříč všemi kontinenty. A co za tím stálo? Tak to si myslím, že nejde zcela jasně říci a rozhodně ne dnes. Vždyť ještě dnes existuje několik názorů na to, jak vznikla krize v roce 1929. Já osobně si myslím, že na akciových trzích se hraje psychologická hra živená zprávami o stavu ekonomiky USA. Jedno je ale jasné. Akciové trhy nemohou do nekonečna růst a tak je to s každým trhem. Vždy je zdravé nějaké pročištění, které odhalí slabší tituly na trhu. A kdo na tom vydělá? Myslím si, že rozhodně ti nejbohatší, kteří mají vlivné přátele a ty nejlepší informace. Jo jo každá informace něco stojí a na to chudší investor s pár stovkami tisíc nikdy mít nebude. Ten může tak akorát hrát něco jako ruletu a používat cit.

Ale zase lze jasně sledovat, že nelze na trhu vytvořit moc velkou paniku a investory vystrašit (především ty drobnější). To by se mohlo vymstít všem a také by to mohlo odhalit některé špatně zalepené díry. Proto zasáhl FED ("centrální banka" USA) a snížil svou základní úrokovou sazbu. To medvěda alespoň trochu uspalo a možná se probudí býk (býčí trh - opak medvědího).

Výuka: Spořící účet - Tak kolik to hodí?

Již v předchozím příspěvku jsem slíbil, že se pokusím vysvětlit, jak si vůbec spočítat kolik mi vynese moje uložení na spořící účet u mBank. Tento článek by též měl přispět ke zlepšení finanční gramotnosti. Jedná se o zahájení takové miniškoly ekonomických znalostí pro život.

Pro pochopení všech vztahů zde uvedu modelový příklad. Střadatel si uloží na svůj spořící účet eMax 10 000 Kč a v průběhu roku mu budou připisovány úroky, takže za rok bude mít výnos před zdaněním 356,08 Kč (počítáno složeným úročením – střadatel nebude vybírat jistinu (10 000 Kč) ani úroky během celého roku, úroky se budou hned v následujícím dni úročit – zde pro zjednodušení počítáno s měsíčním úročením). Vzorec BH = SH*(1 + IR)¹², dosazením BH = 10 000*(1 + 0,00292)¹² (pozn.: IR je zde 0,035 p.a./12 = 0,00292 p.m.).

To by bylo hezké, kdyby nám každý den našich modelových 10 000 Kč vydělalo korunu, ale do hry nám vstupují 2 hráči, kteří zisk podstatně snižují. Tak v první řadě je to stát, který nám z našeho zisku sebere daň ve výši 15%, tudíž máme hned jen 302,67 Kč. Asi nejpodstatnější roli hraje inflace (všeobecný vzestup cenové hladiny – za naši hotovost si můžeme v následujícím období koupit méně zboží). Na letošní rok je dle makroekonomické prognózy MF ČR predikovaná roční inflace 3,8%. Pokud v našem zdaněném výnosu a jistině (nyní 10302,67 Kč) zohledníme inflaci, tak nám za celý rok spoření z 10 000 Kč zůstane reálně 9911, 16 Kč. No a teď už vidím, jak si někdo řekne, tak proč bych tedy své volné peněžní prostředky někde ukládal, když z toho nic není. Pro tento případ si ještě spočítáme, kolik bychom měli z 10 000 Kč, kdybychom nic nedělali. To by nám reálně zůstalo 9620 Kč (výpočet: 10 000 Kč*(1-0,038)). A kolik je tedy rozdíl? Naše spořící varianta 9911,16 Kč – peníze pod polštářem 9620 Kč = 291,16 Kč reálně (zohlednění inflace). Naše spořící varianta 10 302,67 Kč – peníze pod polštářem 10 000 Kč = 302,67 Kč nominálně (vidíme na výpise).

Pro ještě lepší pochopení jsem vytvořil schéma s výpočty (zatím nefunguje). Doufám, že Vám tento článek pomohl. Přeji hodně úspěchů ve Vašem spoření.

Spořící účet s úrokovou sazbu 3,5% - realita

Dnes jsem zaznamenal v mediích zprávu o růstu nominálních úrokových sazeb u jedné bankovní instituce. Jedná se o moji novou banku (viz. můj předchozí článek) mBank, které vstoupila na trh na konci loňského roku se svým spořícím účtem eMax s tehdy neuvěřitelnou sazbou 3% p.a. Ale postupem času zvýšila Bawag Bank úrokovou sazbu svého spořícího účtu na 3,33% a ING Konto před týdnem zvýšilo úrokovou sazbu na 3%. Samozřejmě, že mBank musela na kroky svých konkurentů reagovat. Stalo se tak právě dnes příjemným zvýšením úrokové sazby eMaxu na 3,5%. Pro mBank bylo toto zvýšení jistě podstatné, protože již opět může hlásat o nejvýhodnějším úročení na trhu.

Myslím si, že v současné poměrně nejasné situaci na finančních trzích je spořící účet vhodným nástrojem na uložení volných finančních prostředků. Obzvláště v mBank mohu využívat možnosti převodu peněz mezi spořícím a běžným účtem v reálném čase a bez poplatků. Na běžném účtu mohu udržovat na jen minimální hotovost a volné finanční prostředky vždy nechat pracovat na spořícím účtu a převádět je na běžný účet jen v případě potřeby hotovosti. Tak teď hurá do toho – jak hlásá mBank – Milujte je a množte je! (tedy já je nemiluju, ale množím)

A jak se vaše finanční prostředky rozmnoží? To se dozvíte v příštím článku, ve kterém se budu věnovat výpočtům.

Finanční gramotnost - snad se to zlepší

S mírným nadšením jsem si dnes přečetl článek na idnes.cz o tom, že se plánuje vzdělávání ve finanční oblasti již od základních škol.

Pokud se tento program realizuje, tak to bude jen dobře. Je mi jasné, že každý nemůže být ekonom a rozumět všem pojmům a souvislostem. Ale řekl bych, že nějakou finanční gramotnost by měl mít každý člověk. Přeci jen žijeme v době, kde má každý možnost volby a má odpovědnost sám za sebe. Za minulého režimu se o půjčky a zajištění občanů (v nemoci, ve stáří,...) staral stát. Dnes toto přestává fungovat a bude "hůř". Každý bude mít čím dál víc věcí "na svoje triko".

Je jasné, že peníze jsou dnes ("jen") prostředkem k zajištění nějakého životního standardu, ale každý se s nimi musí naučit hospodařit, aby dosáhl toho, co chce. Bohužel v dnešní době využívají finanční instituce neznalosti a finanční negramotnosti svých klientů, kterým velmi agresivním způsobem vnucují své (většinou pro klienty velmi nevýhodné) produkty.

A co by tedy středoškolsky vzdělaný člověk měl z finanční gramotnosti umět? To jsem našel v materiálu z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (str.12-14). Měly by to být praktické věci. Finanční gramotnost se skládá ze tří složek: peněžní gramotnost, cenová gramotnost a rozpočtová gramotnost. Tak třeba po absolvování druhého stupně ZŠ by žák měl zvládnout: na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH; sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů; uvede příklady použití debetní a kreditní platební
karty, vysvětlí jejich omezení (je to jen můj výběr). Abych řekl pravdu, tak tyto otázky mi připadají poměrně složité a jistě by s nimi měl problém i absolvent vysoké školy (ekonomické snad ne:)). Po přečtení materiálu jsem přesvědčen, že je navržen tak, aby opravdu obsáhl praktické informace, které člověk v životě použije.

Jsem zvědav, kdo bude vymýšlet metodiku vzdělávacích programů. Pokud to budou rádoby finanční poradci, tak se máme na co "těšit". Také bude velmi záležet, jak se výuky chopí učitelé (předpokládám, že učitelka ZŠ v ekonomických pojmech zatím nemá jasno (mluvím o většině, nikdo je to nenaučil)). Jsem rád, že se v této oblasti alespoň něco dělá.

Běla Fialová: Už na základní škole budou děti povinně učit o financích, idnes.cz, 14.1.2008
MŠMT: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách

Sledování statistik blogu s Google Analytics

Jako začátečník se teprve seznamuji s tím, co vše Google Blogger nabízí. Docela by mě zajímalo, jestli to co napíšu vůbec někdo čte. Proto jsem se rozhodl sledovat statistiky. Jelikož nejkompatibilnější a technicky nejbližší je řešení od Googlu, tak jsem se zaregistroval na Google Analytics. Zde malý návod, jak nastavit statistiky na blogu od Googlu.

Nejdříve je nutné zaregistrovat se na Google Analytics - vše je v češtině a velice návodné, takže to zde nebudu dále rozebírat. Problém, který jsem měl, bylo jak zadat kód sledování do blogu. Pěkný návod jsem našel (jen v Aj), takže ho zde uveřejním česky v mé úpravě.

Až se vám v Google Analytics objeví kód sledování, tak si otevřete svůj blog. Klikněte na "Nastavení" a vyberte kartu "Šablona". Zde klikněte na nejspodnější okno s nápisem "Přidat prvek stránky"a vyberte HTML/JavaScript "Přidat do blogu". Nyní do obsahu (do titulku nic nedávejte) nakopírujte "Kód sledování" z Google Analytics a již jen uložíte změny. Vše by mělo začít chodit.

Zdroj: How to track your Blogger statistics with Google

Jan Harant – vernisáž výstavy nadějného umělce

V pátek odpoledne jsem se vypravil do Liberce (viz. můj předchozí článek o SA). Nebyl to jen tak náhodný výlet. Jel jsem tam na vernisáž výstavy mého kamaráda Honzy Haranta. Vernisáž probíhala v galerii knihkupectví u Sv. Antonína v Kostelní ulici 9/7 v Liberci. Výstavní prostory byly opravdu jako šité na míru takovéto výstavě. Každý návštěvník musel nejprve projít dvěma patry nového, knihami zaplněného knihkupectví. Toto již muselo dostat každého do té správné nálady. Při vchodu do 1. patra se místností začala linout pohodová žívá muzika od dvou kytaristů. Teď už jen zbývalo vystoupat poslední schody a návštěvník se ocitl ve výstavních prostorech. Již na začátku byly výstavní prostory zcela zaplněny, takže ten pravý fajnšmekr vyčkal u sklenice vína a poslechu stylové hudby a pak se vrátil vychutnat pravý obrazový zážitek. Myslím si, že se výstava opravdu povedla a i Honza byl velice spokojený.
Na samotné výstavě mě nejvíce zaujal akt ženy u krbu a nebyl jsem sám (výstava byla prodejní a tento obraz velice rychle našel nového majitele). Ale i dalších 14 obrazů stálo za to (za vidění i za to si je pořídit).

Pro ty, kteří by chtěli výstavu navštívit (pokud budete mít čas, tak už nic jiného nepotřebujete - vstupné 0 Kč, umělecký zážitek k nezaplacení), tak se mohou přijít podívat až do 22. února.

Pokud vše dopadne dobře, tak výstavu obrazů Honzy Haranta uspořádám s Honzou na jaře v Hradci Králové.

Zde ještě pár fotek z vernisáže.

Webové stránky Jana Haranta (slíbil, že je upraví - zatím musíte vydržet, než se načtou)

Článek z HN o českém školství - k zamyšlení

Tento týden jsem opět mezi záplavou všech zpráv našel jeden zajímavý článek, který stojí za to přečíst, protože se tímto způsobem na téma českého školství moc nepíše. Pokud se jedná o školství, tak se vždy jen hovoří o tom, jak chybějí peníze, především na platy učitelů (s tím souhlasím). Ale nikde se neřeší podstata. Tuto podstatu právě poodhaluje níže uvedený článek. Zabývá se skutečnými problémy, které ve financování škol a odměňování učitelů existují. Myslím si, že bez zavedení tržních mechanismů a větší míry vlastní odpovědnosti jedince nebude možné školství nikdy zlepšit.

Přeji příjemné počtení.

Lenka Zlámalová: Deset slabin českého intelektu, publikováno v HN, 10.1.2008

Jak je to s tou současnou inflací

Je zajímavé, že spousta článků, které něco opravdu přinášejí je vždy někde skryta a nedostane se na titulní stranu. Srovna v pátek v MF Dnes vyšel článek (škoda jen, že uprostřed v sekci názory) ekonoma Pavla Kohouta o inflaci, který vše pěkně vysvětluje. Určitě Vám přečtení pomůže k pochopení souvislostí.

Doporučuji přečíst všem!

Pavel Kohout, MF Dnes 4.1.2008: Žádnou paniku, inflace nejspíš klesne

Moje první jízda Student Agency Expressem

O Žluté autobusy společnosti Student Agency a samotnou firmu se zajímám již od vstupu tohoto dopravce na linku spojující Čechy s Moravou (Prahu s Brnem). Zatím jsem nikdy neměl možnost a ani potřebu využít přepravy SA Expressem. Tato možnost se mi naskytla až včera 4. 1. 2008, když jsem se potřeboval dostat z Prahy do Liberce. Možná bych rád využil i služeb jiného dopravce, ale jak jsem zjistil, tak Student Agency svoji politikou vytlačila konkurenty z trhu (hlavně se jedná o ČSAD Liberec - viz. rozhovor s jejím ředitelem).

Dále se podělím o své dojmy a zkušenosti z celé přepravy. Jelikož jsem se až ve čtvrtek večer dozvěděl, že na trase jezdí jen Student Agency, tak jsem si chtěl na páteční odpolední vytížený spoj zajistit místo, ale již bylo pozdě na nějaké kreditové či otevřené jízdenky. No, prostě jsem musel v pátek ráno vyrazit na nákup jízdenky do budky na Florenc. Nákup proběhl dobře - ještě na mě zbylo místo v klasickém spoji (v nejvíce exponovaných časech a dnech ještě jezdí posilové spoje bez standartních služeb SA) za sympatických isicovských 70 Kč.

Pár minut před 15tou jsem se dostavil nástupní zastávku na Černém Mostě v Praze. Už tam byl přistavený autobus a před ním usměvavá, pohledná stewardka, která mi škrtla při nástupu jízdenku. Sotva jsem se usadil, tak se autobus rozjel - bylo přesně 15:00. Jen co jsme najeli na dálnici, tak stewardka informovala všechny cestující o průběhu jízdy, čase příjezdu do Liberce,.... Poté se již vyklopily obrazovky a stewardka začala rozdávat sluchátka, které jsem si ihned "píchnul" do místního ovladače (každý má svůj). Naladil jsem kanál zahraniční rocková hudba a začal listovat místními materiály. Velice mě pobavil materiál "Průvodce žlutým servisem" (velice marketingově podařený materiál - určitě prohlédněte zde(doplním až oskenuji). Také časopis Žlutý obsahoval praktické informace. Něž jsem prolistoval těmito materiály, tak již stewardka začala rozdávat tisk a časopisy. A zase jsem měl o zábavu postaráno. Už chyběla jen káva, která přišla na program záhy. Jelikož jsem měl žízeň, tak jsem ještě využil služeb palubního obchodu a za velmi lidových 10 Kč jsem si koupil dobře vychlazenou Kofolu. Bylo mi až líto když jsem zjistil, že již přijíždíme na nádraží Liberci. Cesta se mi moc líbila. Škoda, že to trvalo jen hodinu. Abych pravdu řekl, tak jsem skoro nepostřehl, že jedeme - jízda byla opravdu pohodlná (žádné cukání, rámus od motoru, prudné manévry). Jsem zvědavý na ještě luxusnější autobusy, které tento rok SA nasadí.

Opravdu obdivuji Radima Jančura za to, co dokázal vybudovat - je to pro mě Pan podnikatel. Ale jistě je co zlepšovat - ještě dnes panu Jančurovi napíšu - neviděl jsem přes špinavý přední okno na cestu:)

Jak lidé střílí peníze do vzduchu

Dnes je 1.1.2008. Celý včerejší den a dnešní noc byly ve znamení oslav nového roku. Asi nejhlasitějším a nejvýraznějším vyjádřením silvestrovské veselice je použití zábavní pyrotechniky. Celou včerejší noc jsem byť nerad poslouchal a cítil explozivní účinky této zábavy.

V souvislosti s přichodem roku 2008 se všude mluvilo a psalo o zdražování, inflaci, daňové reformě a poplatích u lékaře. Kvůli tomuto neměli mít lidé vůbec peníze. Ale jak jsem se přesvědčil na Silvestra, tak za takový opravdu nepotřebný statek jako je zábavní pyrotechnika lidé opravdu utráceli ve velkém. Myslím si, že výdaje domácností na zábavní pyrotechniku svědčí zcela jasně o tom, že lidé peníze mají. Přitom pokud je na tuto zábavu nemají, tak přichází s pomocí veřejný sektor. Všechny větší (někdy i menší) města pořádají pro svoje občany velkolepé městské ohňostroje z daní občanů.

Jistě je dobré přivítat Nový rok bouřlivými oslavami, ale proč si nenechat s peněžence prostředky na něco potřebnějšího. Třeba na připlácení na to o co musí člověk nejvíce pečovat - o svoji tělesnou stráku.

Přeji vydařený rok 2008 všem.

Nenašel jsem žádné údaje o celkových výdajích na zábavní pyrotechniku, tak zde předkládám alespoň pár článků:

Kristina Procházková: Zábavní pyrotechnika: drahá legrace, aktualne.cz, 28.12.2006
Linda Krakowski: Zábavní pyrotechnika - vskutku výbušný byznys, podnikatel.cz, 28.12.2007