Vídeň: Na kole

V rámci svého výletu jsem z důvodu bolavých nohou poznal kousek Vídně ze sedla bicyklu.

Měl jsem to štěstí, že mi kolo půjčil jeden Pákistánec z VŠ koleje. Jinak je na hodně místech taková ta půjčovna, kde si člověk půjčí kolo ze stojanu přes automat a někde ve městě ho opět do stojanu vrátí.

Vídeň je na cyklistiku výborně zařízená – hodně rozšířené jsou zde cyklostezky. Akorát jsem občas nechápal jejich smysl, protože najednou stezka končila a začínala na druhé straně ulice. Musím říct, že i na hlavních třídách šlo na tříproudých silnicích v pohodě jezdit (např. v Praze na Magistrále bych si to nedovedl představit). Velice mě překvapila ohleduplnost řidičů, kteří mě pouštěli při odbočování do jiného pruhu, při konci stezky a jejím pokračování v silnici mi také dávali přednost a celkem i respektovali moje dopravní přestupky.

Můj hlavní výlet vedl z Türkenschatzparku do centra Vídně a cca od Hofburgu do Prateru. Tato cesta šla projet hezky stezkami podél hlavní třídy. Akorát je zde problém s občas vynechanými úseky cyklostezek, takže se musí porušovat předpisy, jinak by člověk nikam nedojel. Nejzajímavější bylo projetí Praterem – jel jsem pořád rovně pro mě nekonečnou hlavní silnici (bez aut – jen pro odpočinek a sport). A to bylo fakt super – kolem lužní lesy a různé odpočívky s rybníčky – pohoda. Z Prateru jsem chtěl přejet na Donauinsel, ale bohužel jsem nějak nebyl schopen najít most, po kterém by se dalo rozumně přejet (na dálniční a železniční jsem si fakt netroufl), proto jsem musel jet nepříjemným úsekem po rušné ulici Handelskai směrem do centra. Na Donauinsel jsem se dostal přes Reichsbrücke, který byl opatřen cyklostezkou se sjezdem na Donauinsel. Po tom co jsem projel Praterem, tak jsem byl z Donauinselu docela zklamaný a jelikož se začalo stmívat tak jsem to vzal přes Brigittenauer Brücke (dobrý nájezd na kolo a cyklostezka na mostě) zpátky na břeh.

Myslím si, že cyklo projížďka ve Vídni má své kouzlo a velice ji doporučuji (speciálně Prater).

Foto je v galerii Na kole.